Co spojuje autosalon Škoda v Kralupech nad Vltavou, nástavbu kancelářské budovy v pražských Kobylisích, rodinné domy v rezidenčním projektu Zelený Zlonín u Prahy, nebo třeba terasu přistavěnou svépomocí k rodinnému domu v Sušici?
I když jde o objekty, které by jinak byly těžko porovnatelné kvůli různým účelům, jimž slouží, společnou mají rychlost a efektivitu výstavby spojenou s úsporou užitné plochy, ale také finančních nákladů. Dá se to ale říci i jinak: Všechny vznikly díky stavebnímu systému na bázi lehkých ocelových konstrukcí BORABELA.
Systém využívá jako základní prvek za studena tvářené ocelové profily. CNC stroje vybavené speciálním softwarem z nich podle precizně zpracované projektové dokumentace vytvářejí základní konstrukci. Do ní se umístí rozvody, z obou stran se opláští systémovými deskami, zateplí, zastřeší, a dům, halu, nebo jakoukoli jinou stavbu můžete začít využívat.
Technologie a její historie
Ve světě je dnes už tato technologie běžná. Říká se jí LGSF (Light Gauge Steel Frame – tenkostěnný ocelový rám) sestavená z profilů CFS (Cold-formed steel) a má historii sahající až do počátku 20. století. Její první zdokumentované použití ve stavebnictví představuje budova nemocnice Virginia Baptist Hospital, postavená kolem roku 1925 v Lynchburgu ve Virginii v USA.
„Větší pozornost pak získala díky prezentaci na světové výstavě v Chicagu v roce 1933, kde představila svůj potenciál pro rychlou montáž, která umožňuje stavbu pevných konstrukcí,“ říká Larry Williams ze SFIA, světové asociace věnující se rozšiřování trhu s ocelí tvarovanou za studena ve stavebnictví.
Už na přelomu 40. a 50. let 20. století pak společnost Lustron Corp. uvedla na trh svůj koncept výroby prefabrikovaných domů a připravila tak půdu pro další budoucí rozsáhlé inovace ve stavebnictví.
K dispozici jsou různé tloušťky oceli, které umožňují širokou škálu využití. Materiál je tvarově i rozměrově stabilní. Narozdíl od sendvičových dřevostaveb, s nimiž jsou tyto konstrukce někdy srovnávány, tedy tyto budovy „nepracují“. Při výrobě vzniká naprosté minimum odpadu, který je navíc stoprocentně recyklovatelný.
Fyzikální vlastnosti LGFS také umožňují jeho použití v široké škále prostředí. Ve světě se skvěle osvědčil třeba v oblastech, kde se opakovaně vyskytují tornáda nebo zemětřesení. Studie provedená výzkumným centrem americké National Association of Home Builders (NAHB) navíc ukázala, že zinkování, které představuje standardní povrchovou úpravu oceli, ji může chránit před korozí stovky let.
Zelený Zlonín
Největším projektem, který byl zatím touto technologií postaven v Česku, je Zelený Zlonín. Od roku 2018 do loňska se sem postupně přestěhovali obyvatelé 105 nových domů postavených v pasivním standardu.
„Od zadání do výroby po dokončení na místě budoucího bydliště trvala stavba – nebo spíš montáž – každého z nich 10 dnů,“ uvádí jednatel společnosti BORABELA a její zakladatel JUDr. Josef Škarabela. Největšími přednostmi této technologie jsou podle něj variabilnost, lehkost a celoroční možnost výstavby. „Chybí mokrý proces, hotové stěny se dají na stavbu dovézt včetně zateplení,“ vysvětluje doktor Škarabela.
„Konkurence v mnoha případech kopíruje naše postupy. Tomu se nedá zabránit,“ krčí rameny. „Ale neumějí to tak dobře.“
Projekt podobného rozsahu, jehož klíčovým prvkem bude opět unikátní a prověřená technologie společnosti BORABELA, se připravuje ve východních Čechách. Rodinné domy a čtyřpodlažní bytový dům se začnou stavět v příštím roce.
„Chtěli jsme nabídnout kvalitní bydlení s dobrým poměrem cena/výkon, kde se klient bude cítit dobře,“ přibližuje základní myšlenku projektu jeho developer George Podzimek.
Zdůrazňuje, že ze 105 domů nejsou dva stejné, i když zvenčí jsou si maximálně podobné. Podle něj klienti nejsou nijak konzervativní stran stavebních materiálů. „Jde jim spíš o to, kolik protopí,“ říká pragmaticky.
V tom nemají zlonínské pasivní domy na trhu konkurenci. „Než přišla nová energetická vyhláška, byly naše domy desetkrát úspornější než ostatní na trhu. Teď už ‚jen‘ třikrát,“ popisuje Američan s českými kořeny. „Ten dům by nepotřeboval ani trochu energie zvenčí, kdybyste se do něj chodili jen vysprchovat a vyspat. Každý z nás je topné těleso. Mimochodem – dnes je daleko jednodušší dům vytopit než uchladit,“ shrnuje.
Podle Podzimka jde o to, aby lidé dokázali využít možnosti takového bydlení na maximum. „Když si koupím nové auto, sednu si do něj, vezmu si návod a studuju ho kapitolu po kapitole. Ale spousta lidí nikdy nezjistí, na co je který čudlík. U domu, který má fotovoltaiku, jejíž přebytky ukládá do baterií a do vody, bych neměl energeticky náročné činnosti vykonávat večer.“
Vzpomíná, jak zhruba kolem roku 2000 kulminovala materiálová konkurence. Tehdy ještě lidé chodili a poklepávali na stěny, aby zjistili, kde jsou duté. Dnes je víc zajímá energetická náročnost stavby než materiál.
„V katalogu máme domy od 80 do 240 m2. Vyprojektovaný máme i dům s podlahovou plochou přes 300 metrů, zatím jsme ho ale ještě nestavěli. Největší rozpon tam přesahuje 14 metrů,“ odkazuje George Podzimek na jednu z důležitých předností technologie za studena tvářených ocelových profilů. Ta umožňuje použít konstrukce s nejdelším rozměrem až 40 metrů bez podpůrných sloupů.
BORABELA pro developera nebyla automatickou volbou, musela jej nejdřív přesvědčit o svých kvalitách. Rozhodoval se mezi dvěma dodavateli, s každým postavil jeden dům. Ten druhý, se sídlem v Polsku, byl sice o pár korun levnější, ve finále se ale stavba s nimi prodražila kvůli špatné organizaci práce a komunikaci. „Přijeli třeba na stavbu a zapomněli šrouby. Když je nepřivezete z Kolína, tolik se nestane. Když je ale zapomenete ve Varšavě…“ Při těch slovech jen rezignovaně mávne rukou.
„Jednali jsme s lidmi, kteří dělají izolace, fasády, vzduchotechniku a všechno ostatní, chtěli jsme se dostat na úroveň pasivního domu,“ pokračuje v líčení. „A dostali. Navíc jsme se snažili, aby domy byly ‚dvojité eko‘ – ekologické, ale i ekonomické. Aby každá použitá technologie měla zajištěnou návratnost. Pokud nám vycházela návratnost vyšší než 10 let, nešli jsme do toho.
Jednali jsme třeba s firmou, která nabízela technologii na zpětný odběr tepla z odpadní vody. Měla se vyplatit už za pět let. Jenže pak udělali propočet na naše domy a zjistili, že vzhledem k tomu, jak jsou úsporné, by se tahle investice vrátila až za 40 roků. Abychom ale byli féroví, umožnili jsme klientům vybrat si ji jako nadstandard,“ uzavírá.
Dobrá pověst a reference po celém světě
První dům, který společnost BORABELA stavěla už před 15 lety, stojí v pražské Uhříněvsi. Byl to vlastně prototyp, a Josef Škarabela se do něj sám nastěhoval. „Z něj jsem pak sledoval, jak se na pozemku vedle staví druhý, kde už bylo všechno daleko ‚vychytanější‘,“ vzpomíná.
Třeba v tom, že původní švýcarské šrouby nahradil dovoz z USA. Švýcaři měli sice skvělé reference, protože své produkty dodávali výrobcům letadel i ponorek, šrouby z Ameriky byly ale při srovnatelné kvalitě desetkrát levnější.
„Ocel jsme zpočátku odebírali z Británie, firma ale za pár měsíců zkrachovala. Dodnes nám dluží. Pak jsme našli dodavatele v Rakousku a ten funguje bez problémů,“ říká zakladatel firmy. BORABELA ale svůj konstrukční systém dál průběžně zdokonaluje. Spolupracuje přitom s odborníky z ČVUT, pomáhá studentům napsat a obhájit závěrečné práce s podobnou tematikou.
Referenční stavby má BORABELA rozmístěné po celé Evropě, jeden dokonce v Latinské Americe. „Zahraničním klientům nemusíme vysvětlovat přednosti technologie, ty dobře znají,“ pochvaluje si Škarabela. „A díky tomu, že máme po celém světě partnery, od kterých odebíráme materiály ke zpracování, šíří se i naše dobrá pověst. Doporučení funguje prostě nejlépe. Takhle nás třeba kyperský architekt doporučil projektantovi v Izraeli.“
Podobně to bylo i v případě autosalonu Škoda v Kralupech nad Vltavou. Projektant si koupil škodovku od známého a o lehkých ocelových konstrukcích se mu zmínil. Ten pak nabídl automobilce, že postaví autosalon inovativní technologií. Navíc se to vyplatilo i finančně. Původní rozpočet byl dva miliony korun, stavba nakonec stála jen milion.
Průmyslový palác: Původní vzhled, nové technologie
Zhruba v polovině jsou dnes práce na obnově Průmyslového paláce na Výstavišti v pražských Holešovicích. Má z něj vzniknout nejhonosnější a současně i nejmodernější veletržní a kongresový prostor v metropoli.
Levé křídlo, které v roce 2008 vyhořelo, vzniká jako moderní dobře zateplená novostavba, avšak vycházející z původního vzhledu v 19. století. Dokonce i ocelová konstrukce, byť je svařovaná, a ne nýtovaná jako ta původní, nese napodobeniny nýtů – a to přesně v místech, kde se skutečně nacházely.
Na dosažení původního vzhledu s využitím soudobých technologií se bude podílet i konstrukční systém BORABELA. „Dodáváme lehký ocelový rošt pro vnitřní a vnější opláštění štítové stěny levého křídla,“ upřesňuje Ing. Vojtěch Vele, který ve společnosti působí jako vedoucí projekčního oddělení.
Navenek se palác se dvěma křídly bude podobat tomu původnímu, postavenému na sklonku 19. století pro jubilejní zemskou výstavu.
Obnovované levé křídlo na místě někdejšího požářiště je novostavbou, avšak budovanou tak, aby to nebylo na pohled patrné.
Velké i malé stavby
Zdaleka ne všechny stavby vzniklé touto technologií jsou ale na očích stejně, jako tato obnovená památka. Takhle třeba popisuje svoji zkušenost zákazník, který měl daleko skromnější požadavek: „Potřeboval jsem trvanlivou a lehkou konstrukci pod terasu. Objednával jsem tedy u této firmy. Celou terasu jsem stavěl svépomocí převážně sám, občas s pomocníkem. Přípravy začaly vybudováním základů pod nosné sloupky. Následovalo smontování konstrukce, které jsem chvíli sám a chvíli s kamarádem zvládl za dva dny. Všechny díly byly naprosto přesně zpracované a označené, takže práce byla i zábava.
Pak se ukotvily nohy do základu, nahodil se příčný vazník, přimontovaly se kotvy do betonového základu domu, uložila se jednotlivá pole roštu, vše se sešroubovalo a mohla začít pokládka terasových prken ze sibiřského modřínu. Výsledek se myslím nadmíru povedl, a to i z důvodu profesionálního přístupu firmy BORABELA, která terasu navrhla dle našeho požadavku a následně vyrobila s velmi krátkým termínem dodání včetně spojovacího materiálu – vrutů.“
Další informace najdete na webu www.borabela.com.
