Rodinné snídaně, společné trávení dovolených a další tradice se s věkem vašich dětí začnou pomalu měnit. Na začátku jste si užívali společné chvíle, dnes už mají vaše děti vlastní partnery a poohlíží se po novém bydlení. Podle rodinných terapeutů vznikají mezigenerační hádky často nedostatečným odstupem, což ve vícegeneračním domě bude oříšek. Rozhodujete se pro výstavbu domu? Myslete i na to, jaké by bylo žít s vlastními rodiči i v dospělosti. A chtěli byste tohle pro své děti?
Moderní doba nabízí spoustu možností a východisek, jak můžete zajistit pohodlné bydlení vlastním dětem, a přitom si nelézt na nervy. Nabídka bytů je dnes pestrá, vybrat si vlastní místo k životu může nová generace i blízko rodného domu. Bude tak jen pár minut od rodičů, přesto získá vlastní soukromí.
Dříve byly vícegenerační domy jistým standardem. Před mladým párem stálo jen rozhodnutí, u kterých rodičů budou žít. Ti jim v začátku také pomáhali se zvládáním domácnosti. Na druhou stranu ale často vznikaly třecí plochy, protože maminka má jasně naučený systém věšení prádla, který snacha nedodržuje. Jednoduše řečeno, starší generace často vyžadovala, aby se ta mladší chovala podle jejích pravidel.
Nemůžete se rozhodnout? Udělejte kompromis
Existuje možnost, která je kompromisem mezi finančně náročným pořizováním vlastního nového bytu pro mladou generaci a bydlením ve společné domácnosti s tou starou. Postavte nový dům, který v první fázi bude sloužit jako rodinný. Ve chvíli, kdy se váš potomek bude chtít osamostatnit, stačí provést takové stavební úpravy, aby vznikly dvě samostatné bytové jednotky.
Jedna dvougenerační rodina se tak rozdělí na dvě domácnosti, každou z nich povede daný pár jiným způsobem. Mladší nebudou mít pocit, že starším překáží, ty zase přestane rozčilovat porušování jejich zavedených rituálů.
Vše je na domluvě, přesto už byste při stavbě rodinného domu měli přemýšlet nad tím, jak budete situaci s následující generací řešit. Zachraňovat rozvrácené vztahy je mnohdy těžší, než přepažit vlastní dům a vybudovat mu druhý vchod.
Autorka článku: Jolana Halalová
