Optimální způsob vytápění z pohledu zdravotního, fyziologického a energetického
Historie podlahového vytápění se začala psát již ve starém Římě, kde se využívalo teplo spalin, které proudily pod dům do kanálků a tím ohřívaly podlahu.
Teplonosným médiem tehdy ještě nebyla voda, ale vzduch.
Klasické teplovodní podlahové vytápění v podobě, v jaké ho známe dnes, se poprvé objevuje v 18. století ve Francii, podstatně více se poté rozšířilo v Německu, od 20. století se teplovodní podlahové vytápění s nuceným oběhem stává běžným typem vytápění.
Podlahové vytápění lze použít pro všechny typy staveb s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, dostatečně velkou volnou plochou a podlahami s vhodnou podlahovou krytinou.
Podlahové vytápění má ve srovnání s vytápěním radiátory daleko příznivější teplotní profil. Díky tomu umožňuje snížení teploty v místnosti až o 2 °C oproti systémům s konvenčními otopnými tělesy při zachování stejné tepelné pohody. Snížení teploty vzduchu o 1°C přináší úsporu cca 5% ročních topných nákladů v porovnání s radiátory. Přes vyšší pořizovací náklady na podlahové vytápění dochází při současných cenách paliv k návratnosti v průběhu 5 až 7 let.
Následný provoz pak přináší již zmíněnou čistou úsporu topných nákladů.
Podlahové vytápění minimalizuje cirkulaci vzduchu a tím i víření prachu. Snížením teploty vzduchu v místnosti se zvýší relativní vlhkost. Tyto skutečnosti pozitivně ovlivňují zdraví osob, především alergiků pohybujících se v místnostech s podlahovým vytápěním.
Jedna z mála nevýhod podlahového vytápění je jeho tepelná hystereze (setrvačnost). Tepelná setrvačnost se u běžných systémů podlahového vytápění pohybuje mezi 2 až 4 hodinami. Lze ji však eliminovat vhodně zvoleným systémem měření a regulace. Měrný výkon podlahového vytápění závisí také na rozdílu teploty povrchu podlahy a teploty vzduchu. Pokud se teplota vzduchu zvýší, např. slunečným zářením, projeví se u podlahového vytápění tzv. samoregulační efekt – sníží se jeho měrný výkon.
Teploty povrchu podlahy
Pro povrch podlahy, jako pro přímou kontaktní plochu s uživatelem, je ze zdravotních a fyziologických důvodů nutno dodržet tyto maximální přípustné teploty povrchu:
- Místnosti s pracovišti, ve kterých se převážně stojí 27 °C
- Obytné a kancelářské místnosti 29 °C
- Galerie, chodby a předsíně 30 °C
- Koupelny, sauny a kryté bazény 33 °C
- Oblasti s řídkou návštěvností (okrajové zóny) 35 °C
Firma REHAU Vám nabízí komfortní, úsporné a bezpečné řešení pro vytápění a chlazení v rodinných domech. Kompletní systém včetně stěnového a stropního vytápění, kdy dochází k rovnoměrnému a příjemnému rozložení teploty, případně chladu v prostoru.
Hospodárný, příjemné klima, vhodné pro novostavby i rekonstrukce, 10letá záruka s vysokým finančním krytím v případě znehodnocení majetku – objevte svůj i Vy svět REHAU technologií na www.rehau.cz.
