Zahrada v dubnu

A jaro je tady. Ve své plné síle. Po odkvetlých sněženkách a bledulích, se objevily čemeřice, petrklíče, fialky a první narcisy. Hodně povyrostly řebčíky a tulipány a vytvořila se jim pěkná poupata. A kolem nich poletují dychtivé včelky, které čekají na svůj nektar. Aprílové počasí si s námi zahrádkáři hodně pohrává – dá se říct, že apríl na zahradě zažíváme už od konce února. Teploty se pohybují v rozmezí od 5 do 20 stupňů, a my ani pořádně nevíme, zda sázet nebo nesázet, jestli zasít nebo ještě počkat. Jediné, co se počasím moc neřídí, je plevel. Ten si vesele raší bez ohledu na počasí a už je na zahradě nepřehlédnutelný. Jestlipak víte, jak se na vzešlém záhonu bezpečně pozná plevel od kulturních rostlin? Vytrháte všechno, a to co vyroste znovu, to je plevel. Já vím, není to dobré ani jako vtip a jako realita je to ještě horší. Mnozí z vás ještě hubí plevele chemicky – my dáváme přednost (v rámci zachování bio zahrady) nekonečnému ručnímu vytrhávání. No, my – spíš já, zbytek rodiny se k tomu moc nemá. Ale to nevadí, alespoň mám pohyb na čerstvém vzduchu. V dubnu je toho pohybu na zahradě někdy až nadmíru – tento měsíc je v zahrádkaření vlastně nejdůležitější. Co jsme neudělali v březnu, to musíme v dubnu dohnat. Jedno je však předem jisté – teď už se až do podzimu ze své milované zahrady nehneme.

A do čeho se tedy v dubnu nejdříve pustit? Zpočátku budete hlavně rýt, sít a sázet… Ale před tím je vhodné ještě jednou celou zahradu obejít a vše zkontrolovat: duben je totiž zároveň měsícem jakési zahradní očisty. Ostříháte uschlé větve na stromech a keřích, vyhrabete loňskou suchou trávu, listí a větvičky z trávníků a ty dosejete, kde je potřeba, upravíte cestičky, posbíráte kameny, které někdy mrazem vystupují ze zrytých nebo zoraných záhonů na povrch. Musím se s vámi podělit o to, co jsem zjistila při letošní dubnové kontrole ovocných stromů. Šla jsem se podívat, zda se ujala loni zasazená broskvoň, anebo jestli uschla jako ta předchozí. Při pohledu na její korunu, plnou nalitých květních pupenů – jen jen vykvést, mi srdce doslova zaplesalo. O to horší bylo zjištění, že více než polovina kůry na kmínku je poškozená – no, spíš je úplně pryč. Přemýšleli jsme o zajících, případně srnkách, ale nakonec jsme zjistili, že si o ni chodily brousit drápky naše i sousedovy kočky. A tak jsem kmínek zatřela stromovým balzámem a budeme čekat, jak to dopadne. Že broskvoň vykvete – to je už teď jasné, ale jak, a zda vůbec bude její růst pokračovat, na to si musíme počkat. Inu, co se dá dělat – i takové chvíle zahrádkář zažívá.

Duben však není jen měsícem zahradní očisty – zahrada přináší možnost jarní očisty i vašemu organismu. Uvedené nápoje pijeme už osmnáct let – nevím sice, do jaké míry našemu organismu pomáhají, ale rozhodně máme vyzkoušeno, že neuškodí.

  1.  – mladé, oprané lístky kopřivy, jetele, pampelišky a řebříčku nechte přes noc stát v čisté vodě, ráno rozmixujte, doplňte vodou do 200 ml a na lačno vypijte
  2.  – v trošce vody utřete 1 lžičku čerstvého droždí, 1 lžíci medu a 1 lžičku sušeného mléka (třeba i Sunar, nemáte-li jiné). Doplňte vodou do 100 ml a opět na lačno vypijte

Tyto dva nápoje střídáme, většinou to vydržíme tak 14 dní, ale můžete je popíjet celý duben. Zelený nápoj později už ne – starší listy uvedených bylin už nejsou, údajně, k očistě vhodné.

Ale teď už zpět k zahradě a podívejme se na výsadbu ovocných a okrasných dřevin. Prostokořenné stromky a keře můžete vysazovat až do konce dubna. Pokud koupíte tyto dřeviny zapěstované v kontejnerech, můžete je sázet skoro celý rok (vyjma parného léta). Jarní výsadba víc vyhovuje teplomilným druhům –  broskvoním, meruňkám, ořešáku, vinné révě; výsadbu ostatních dřevin bych nechala na vašem uvážení. Jámy pro dřeviny si můžete vyrýt již v předstihu – otevřená zem se lépe prohřeje a provzdušní. Jáma musí být – obzvláště při sázení prostokořenných rostlin – nejen dostatečně hluboká, ale též široká, abyste mohli kořeny dobře rozprostřít. Jako oporu musíte k mladým stromkům zatlouct kůl, který můžete v pozdějších letech, po zesílení kmínku – odstranit. Když budete rostlinu zasypávat zeminou, dbejte na to, aby byly kořeny dobře prosypány a nezůstávaly kolem nich „vzduchové kapsy“. Vždy když přihodíte zeminu, stromkem lehce potřeste a zemina se kolem kořenů správně usadí. Půdu můžete zlepšit třeba kompostem, který však musí být správně uzrálý. Přidávejte ho radši do horní části jámy –  kdyby se nerozložené částečky dostaly ke kořenům, mohly by způsobit zahnívání. Jako hnojivo může posloužit i rohovina nebo sušený a granulovaný hnůj. V průběhu sázení je vhodné jámu se stromkem a zeminou prolívat vodou – zem se takto „sesedne“ už nyní a vy jen dosypete poslední dávku zeminy, tak, aby byla těsně ke krčku stromku; potom už nemusíte hlídat, zda není krček příliš obnažen pozdějším sesedáním zeminy. Jako poslední vrstva kolem stromku může být mulč – sláma, posekaná tráva, dřevěné štěpiny nebo hobliny, a podobně.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zahrada. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.