Sklizeň v plném proudu

Jednou z částí našeho zahradničení je plody ovoce a zeleniny vypěstovat, druhou pak sklizeň a po té následuje „směna“, při které musíme úrodu zpracovat nebo uskladnit.

Každý pěstitel věnuje  práci na zahradě bezpočet hodin náročné práce  a má samozřejmě zájem, aby mu plody, které nezkonzumuje hned po sklizni, dlouho vydržely uskladněné. Nejčastěji se úroda skladuje ve sklepě nebo v jiném prostoru, kde je  v zimě konstantní teplota do pěti stupňů Celsia.

Naše sklepy plní nejčastěji hrušky, jablka a kořenová zelenina

Základním předpokladem uchování ovoce v dobrém stavu je jeho sklizeň v pravou chvíli. V případě jablek a hrušek to je tehdy,  kdy se stopka lehkým otočením oddělí od větve. V opačném případě se sklizní ještě počkáme. Až na čas, kdy skutečně dozrají.

Zralost se pozná rovněž podle toho, zda mají plody hnědá jádra. V tom případě už je vhodné sklízet i pozdní odrůdy. Tradičně se jablka a hrušky češou do košíku a pak se přendávají v jedné vrstvě do lísek nebo přepravek.

Jablka je třeba trhat i se stopkou, déle pak skladované vydrží. Do lísek dáváme jednotlivé druhy samostatně.

Vhodným časem pro sklizeň je až říjen, takže v září už si připravíme skladovací prostory.

Čas sklizně zeleniny přichází v říjnu

Kořenová a košťálová zelenina se obvykle sklízí v říjnu, hlavně za sucha a když už máme připravené skladovací prostory. Kdyby byly nahlášeny přízemní mrazíky, sklidíme zeleninu radši dříve, pokud by namrzla, mohla by se později při skladování kazit. Pokud je deštivý podzim, musíme nechat zeleninu oschnout.

K uskladnění se hodí jen nepoškozené kvalitní kusy.  U kořenové zeleniny se musí odstranit nať, zůstávají jen mladé lístky.

Například mrkev, petržel, pastinák, ale i celer, křen a kedlubny přečkají zimu nejlépe ve vlhkém písku, zelenina tak zůstane svěží a nevyschne.

U košťálové zeleniny se odstraňují vrchní listy a je vhodné ji naskládat hustě vedle sebe do dřevěné bedny nebo na polici. Stejně ukládáme i zralé zimní tykve a dýně určené k uskladnění.

Také brambory se uskladňují jen suché, zdravé a očištěné od zeminy v dřevěné bodně nebo v jutových pytlích, aby se k bramborám dostával vzduch.

Ovoce by se nemělo skladovat  vedle zeleniny, aby nenatáhlo její aroma.

Uskladněné výpěstky je třeba průběžné kontrolovat a poškozené plody odstraňovat.

Dobře uskladněná úroda si zachová chuť, vůni i obsah vitaminů a ty jsou v zimě pro náš organismus velmi důležité.

Ovoce i zelenina se dají uchovávat také zmrazené a zavařené. Zavařovat lze téměř všechny plody, ať už jde o zeleninu nebo o ovoce.

Sklep připravený pro skladování úrody 

Před uložením úrody do sklepa je vhodné jej dezinfikovat vápenným nátěrem. Ideální je sklep, kde je stálá vlhkost a teplota se pohybuje mezi jedním až pěti stupni Celsia. Kdyby přesáhla deset stupňů, nebo naopak klesla pod nulu, uloženým plodům by to neprospělo. Vlhkost ve sklepě by měla být kolem 85 procent. Pokud se sníží, umístíme do sklepa nádobu s vodou nebo sklep při vlhkém počasí často větráme.

Pokud by v silných mrazech, které k zimě patří, klesla teplota ve sklepě pod nulu, je třeba vzduch prohřát na požadovanou teplotu do pěti stupňů. Někdy stačí žárovka, jindy je potřeba použít teplomet.

Ovoce se dá skladovat rovněž v dřevěné bedně na balkoně, pokud tepelně izolujeme stěny a v silných mrazech zakryjeme bednu ještě teplou houní.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zahrada. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.